Basset jménem Dante

Mirek Černý

1:Ten rGoztomilej Basset v Praze čtyři klidně Džil,
dAmostal jméno Dante, když se v BDrně naroGdil.
I když byl krásnej na pohled, přece jen pár chyb mDěl,
zAmato, jak hřál v posteli, to žDádnej neumGěl.
Na povely páníčků měl vždycky času dDost,
když nAmáhodou poslech, dDostal hned telecí kGost.
Až jednou přišel lístek, který zrušil jeho kDlid,
psal chAmovatel, že už by mohl nDa výstavu Gjít.
Jó, DEmante, svCět je zlGej, jó, DEmante, nCezoufGej!
2:Když se Dante ráno probral, bylo kolem deváté,
koukal, jako by chtěl říct: Kam mě to taháte?
Nakonec však přece jen svou roli trošku zvlád,
když dostal kost, tak uměl skoro předpisově stát,
jenže tentokrát byl mimořádně moc deštivej rok
a basset, jak je mokro, neudělá ani krok.
I když páníčci měli vůli přímo zběsilou,
Dante prostě neměl žádnou chuť být šampion.
Jó, Dante, svět je zlej, jó Dante, nezoufej!
3:Až jednou takhle navečer nám zvonil telefon:
televize volá, že prej připravují show,
do který až z USA sem hvězda přilétá
a má základní podmínku, mít v tý show basseta.
Tak Dante odjel na Kavky a při natáčení
splnil všechno, co si přáli, nad pomyšlení.
Přesně podle scénáře tam celou dobu spal
a tak se Dante přece jenom šampionem stal.
Jó, Dante, svět není zlej, jó, Dante, nezoufej!
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:12:59.708+00:00
Výsledky hledání: